Našeptávači-1.kapitola

12. března 2013 v 17:33 | Roto |  Moje výtvory
"Kap, kap, kap." Tento tichý zvuk mě probral z neklidného spánku. Otevřela jsem oči. Všude byla tma. Je zvláštní, že mi to přišlo podezřelé. Koukla jsem na okno. Nebylo tam kde posledně. Ale kde bylo před tím? A kde je ted´? Vyskočila jsem z postele, kterou jsem nepoznávala. Proboha, kde to jsem?! Na proti postele, kde jsem spala, bylo okno. Žádné záclony,žádné žaluzie, žádné okenice. Jen mříže. Na protější straně místnosti byla druhá postel. Přiblížila jsem se k ní a uviděla dívku stejného věku jako já. Ale kolik mi je? Dívka otevřela oči a začala ječet. S trhnutím se otevřely dveře, kterých jsem si před tím nevšimla. Stál v nich starší muž s jizvou, která se mu táhla po celém obličeji."Tak už jste vzhůru děvčata?" Zeptal se nás."Kde to jsme? Co nám chcete udělat?" Zeptala se moje "spolubydlící". Muž se zasmál." My vám nic neuděláme.Ale jak tak na vás koukám, nemáte hlad?" Uvědomila jsem si, že hlady přímo šílím.
Muž pokynul, abychom ho následovaly. Šli jsme snad deset minut, než jsme se zastavili před obrovskými vyřezávanými dveřmi. Muž vzal lehce za kliku a dveře se hlučně otevřely.Nic tak úžasného jsem ještě neviděla. Velkolepá síň měla celou levou polovinu místnosti prosklenou a tak v místnosti bylo mnoho světla. A ta zahrada za okny byla tak nádherná.Vzhlédla jsem a uviděla, že celý strop je pokrytý zrcadly. Ve středu byl jejich dokonalý povrch narošen velkým lustrem, na kterém byly zavěšené různé krystaly.Přímo naproti nám seděli tři postavy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama